Parámetros
- 189 páginas
- 7 horas de lectura
Más información sobre el libro
V roce 1950 byl břevnovský klášter obsazen a řeholníci v něm nesměli nadále zůstat. Benediktinská komunita přesto nezanikla. Mniši procházeli internací, vězením nebo jim nebylo dovoleno studovat a pracovat v duchovní správě, odcházeli do exilu, ale příslušnosti k Břevnovu se nevzdávali. Petr Siostrzonek (1957) se během teologických studií seznámil s břevnovským převorem Alešem Gwuzdem a s řádovým jménem Prokop se také stal břevnovským benediktinem. Své »benediktinské« osudy a hlavně nejnovější dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách v přelomové době 1989—1999, kdy se břevnovský klášter podařilo pod opatem a poté arciopatem Anastázem Opaskem znovu oživit, rekapituluje formou rozhovoru, »besed«. Kromě konkrétních vzpomínek na cesty, které vedly k dnešku, se v besedách dostalo i na obecnější otázky mnišského života a vztahu kláštera a jeho okolí. Fotografický doprovod tvoří snímky z klášterního archivu nebo z jedinečného cyklu Jindřicha Štreita, který vznikl v roce 1993, kdy klášter slavil milénium od svého vzniku.
Compra de libros
Besedy o obnově břevnovského kláštera, Ondřej Koupil, Prokop Siostrzonek
- Idioma
- Publicado en
- 2007
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Besedy o obnově břevnovského kláštera
- Idioma
- Checo
- Autores
- Ondřej Koupil, Prokop Siostrzonek
- Publicado en
- 2007
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 189
- ISBN10
- 8086882055
- ISBN13
- 9788086882055
- Serie
- Recogida
- Pietas benedictina
- Etiquetas
- Esoterismo y religión, Temas religiosos, Religión, Espiritualidad y Religión, Cristianismo, Cristianismo, Monasterios, Abadías, Vida monástica, Benedictinos, Monasterios benedictinos, Břevnov, Monasterio de Břevnov
- Descripción
- V roce 1950 byl břevnovský klášter obsazen a řeholníci v něm nesměli nadále zůstat. Benediktinská komunita přesto nezanikla. Mniši procházeli internací, vězením nebo jim nebylo dovoleno studovat a pracovat v duchovní správě, odcházeli do exilu, ale příslušnosti k Břevnovu se nevzdávali. Petr Siostrzonek (1957) se během teologických studií seznámil s břevnovským převorem Alešem Gwuzdem a s řádovým jménem Prokop se také stal břevnovským benediktinem. Své »benediktinské« osudy a hlavně nejnovější dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách v přelomové době 1989—1999, kdy se břevnovský klášter podařilo pod opatem a poté arciopatem Anastázem Opaskem znovu oživit, rekapituluje formou rozhovoru, »besed«. Kromě konkrétních vzpomínek na cesty, které vedly k dnešku, se v besedách dostalo i na obecnější otázky mnišského života a vztahu kláštera a jeho okolí. Fotografický doprovod tvoří snímky z klášterního archivu nebo z jedinečného cyklu Jindřicha Štreita, který vznikl v roce 1993, kdy klášter slavil milénium od svého vzniku.