Parámetros
- 368 páginas
- 13 horas de lectura
Más información sobre el libro
Publikace se věnuje dějinám misií během celé tisícileté existence Byzantské říše. Přináší rovněž odpovědi na mnoho dosud nezodpovězených otázek, mj. jaké byly největší úspěchy byzantských misií, co mělo společného byzantské misijní úsilí v evropských zemích, v Chazárii, na severním Kavkaze, v Persii, Arábii, Súdánu či Etiopii, ale také proč se ani jeden dobový byzantský pramen nezmiňuje o působení věrozvěstů Konstantina-Cyrila a Metoděje na Moravě. Kulturněhistorická analýza autora směřuje především k pochopení toho, jak samotní byzantští Řekové chápali sami sebe a okolní svět a mohl-li se v jejich očích „barbar“ vůbec stát křesťanem.
Compra de libros
Byzantské misie aneb Je možné udělat z „barbara“ křesťana?, Sergej Arkaďjevič Ivanov
- Idioma
- Publicado en
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Byzantské misie aneb Je možné udělat z „barbara“ křesťana?
- Idioma
- Checo
- Autores
- Sergej Arkaďjevič Ivanov
- Editorial
- Pavel Mervart
- Publicado en
- 2012
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 368
- ISBN10
- 8087378458
- ISBN13
- 9788087378458
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Esoterismo y religión, Temas religiosos, Religión, Cristianismo, Cristianismo, Vida Cristiana, Historia de la iglesia, Misiones y Misioneros, Historia del cristianismo, Ortodoxia, Iglesia Ortodoxa, Imperio Bizantino, Cristianismo primitivo, Cristianización, Literatura Bizantina
- Primera publicación
- 2010
- Título original
- Vizantijskoje missionerstvo
- Calificación
- 4,75 de 5
- Descripción
- Publikace se věnuje dějinám misií během celé tisícileté existence Byzantské říše. Přináší rovněž odpovědi na mnoho dosud nezodpovězených otázek, mj. jaké byly největší úspěchy byzantských misií, co mělo společného byzantské misijní úsilí v evropských zemích, v Chazárii, na severním Kavkaze, v Persii, Arábii, Súdánu či Etiopii, ale také proč se ani jeden dobový byzantský pramen nezmiňuje o působení věrozvěstů Konstantina-Cyrila a Metoděje na Moravě. Kulturněhistorická analýza autora směřuje především k pochopení toho, jak samotní byzantští Řekové chápali sami sebe a okolní svět a mohl-li se v jejich očích „barbar“ vůbec stát křesťanem.