Dvě centra v Koruně : Čechy a Slezsko na cestách integrace a rozkolu v kontextu ideologie, politiky a umění (1348-1458)

Más información sobre el libro

Kniha se zaměřuje na prvních 110 let existence Koruny Království českého, kterou založil římský král Karel IV. v roce 1348 za účelem integrace nově získaných území, zejména Slezska, s pražským politickým centrem. Analyzuje politické a kulturní vlivy Čech na Slezsko a dopady připojení Slezska k ambiciózní Vratislavi, bohatému biskupství a řadě knížat, na samotné Čechy a Moravu. Z české perspektivy a naopak se nahlíží na slezskou problematiku, což přináší nový pohled, odlišný od tradičního pražského narativu. Význam Vratislavi v českém státě během vlády Lucemburků, zejména za Zikmunda Lucemburského, je zde podrobně zkoumán, přičemž se ukazuje rostoucí rivalita mezi Vratislaví a Prahou. Tato rivalita se vyostřila v 15. století jako důsledek Zikmundovy politiky. Smrt Ladislava Pohrobka v roce 1457 přerušila legitimní nástupnictví na českém trůně, a s volbou krále Jiřího v roce 1458 se cesty Prahy a Vratislavi definitivně rozdělily. Koruna česká však nadále existovala, pod vedením dvou českých králů (Jiřího a Matyáše). Kniha se snaží objasnit, jak a proč k této zvláštní situaci došlo.