Kolonka aneb osudy lidi za protektoratu

Konec 30. let a léta 40. znamenal pro český národ velké trauma a dějinnou zkoušku, kdy se osudy mnoha lidí změnily v jediném desetiletí. Po zřízení protektorátu čelil český národ složité situaci, kdy okupanti vyvíjeli tlak na jeho převýchovu k říšské myšlence. Jak se v této situaci zachovaly slabé sociální vrstvy a lidé žijící na pokraji bídy? O tom hovoří příběh zasazený do kolonie malých domků mezi pražskými čtvrtěmi Vysočany a Libní. Hlavní postava Lojza prožil nacistickou okupaci, nucené nasazení, útěk, návrat domů, osvobození a tragickou smrt kamarádů, kteří padli na konci války. Otázka, do jaké míry mohou události staré více než 60 let oslovit současnou generaci, je na místě. Historická paměť národa je silnější, než si často uvědomujeme. Autor Jaroslav Šmejkal, který sám zažil trauma konce 30. let, válku a poválečné období, čerpá ze svých osobních zážitků a osudů svých přátel. Příběh, který v knize rozehrává, není autobiografií ani literaturou faktu, ale autorovy vzpomínky a zkušenosti jsou v něm silně přítomné a rozhodl se je sdílet s čtenáři.