Parámetros
- 109 páginas
- 4 horas de lectura
Más información sobre el libro
Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.
Compra de libros
Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality, Hugo Rahner
- Idioma
- Publicado en
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality
- Idioma
- Checo
- Autores
- Hugo Rahner
- Editorial
- Refugium Velehrad-Roma
- Publicado en
- 2012
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 109
- ISBN10
- 8074121194
- ISBN13
- 9788074121197
- Serie
- Etiquetas
- Esoterismo y religión, Temas religiosos, Religión, Espiritualidad y Religión, Cristianismo, Cristianismo, Misticismo, Desarrollo espiritual, Santos y Santas, Jesuitas, Compañía de Jesús, Siglo XV-XVI, Servicios en la iglesia
- Primera publicación
- 2011
- Título original
- Ignatius von Loyola und das geschichtliche Werden seiner Frömmigkeit
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.