Dnes půjdu za ženu

Más información sobre el libro

Knižní prvotina mladé děčínské básnířky Anicy Jenski. Anica je básnířkou ryze ženskou, ostatně název sbírky tomu napovídá. Její poezie je zároveň velmi osobní i osobitá. Je z ní začasto cítit zpověď, reálná životní peripetie. To však neznamená, že by autorka naříkala nad bolístkami bytí. Ač osobní a velmi intimní, získávají její básně platnost širší, lze je chápat v měřítku obecném. Problémy, jež ve své juvenilní sbírce řeší, jsou zásadní. Jak žít s novým životem? Je mé dítě darem pro mne, či jsem já darem dítěti? Proč není láska ve vztahu tím, čím byla na začátku? Dalo by se hovořit o banálnosti otázek a nemožnosti „správných“ odpovědí, jenže není toho zapotřebí. Nemáme tu čest s poezií snažící se nalézat „pravdu“, ani s poezií zbytečné romantiky a přetažených gest. Naopak, jazyk básnířky je strohý, často bez metafor či symbolů. Autorka sama se na výše nastíněné otázky odpovídat nesnaží, jen se ptá a vyřčené otázky nechává viset provokativně ve vzduchu. Táže se a mudruje – někdy křehce, jindy s břitkou ironií. Někdy zvesela a jindy až mráz běhá po zádech. Anica Jenski není jednoznačná. Nenapovídá, neodpovídá, nedopovídá. A tak je její poezie plná zámlk – prázdných míst, která vyzývají k rozkrytí.