Parámetros
Más información sobre el libro
Podtitul: (zvrácené sonety). O autorce bohužel nevíme nic bližšího. Básně nám poslala v roce 1998 její důvěrnice, která s ní trávila čas v psychiatrickém útulku, kam se Zuna dostala už zcela propadlá alkoholu i drogám. Podle svědectví té ženy, která si přeje zůstat v anonymitě, už tenkrát Zuna nic nového nepsala, kromě neustálých drobných retuší již hotových básní. Celé dny trávila mlčenlivým pohledem z okna, až jednoho dne utekla. Nemůžeme si tak být ani jisti, zda si sama tyto verše neopsala od jiné neznámé básnířky, dosvědčeno je jen to, že se o ně strachovala a takřka všude je s sebou nosila v dosti potrhaném svazečku. Zřejmě to byla jediná literární pozůstalost té mladé ženy, jíž v době hospitalizace nebylo více než pětadvacet let. Jeden z bývalých chovanců útulku zaslal před časem lékařskému personálu zprávu, podle níž se setkal se Zunou na jistém severočeském nádraží. Ve značně zuboženém stavu požádala ho o almužnu. Jevila známky prohlubující se depersonalizace. Zřejmě se odtamtud vydala na cesty, kdoví kam, kdoví pod jakým jménem?
Compra de libros
Pták brunát, Roman Szpuk
- Idioma
- Publicado en
- 2000
- Encuadernación
- (Tapa blanda),
- Estado del libro
- Muy Bueno
- Precio
- 4,39 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Pták brunát
- Idioma
- Checo
- Autores
- Roman Szpuk
- Editorial
- Petrov
- Publicado en
- 2000
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 807227063x
- ISBN13
- 9788072270637
- Serie
- Etiquetas
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- Podtitul: (zvrácené sonety). O autorce bohužel nevíme nic bližšího. Básně nám poslala v roce 1998 její důvěrnice, která s ní trávila čas v psychiatrickém útulku, kam se Zuna dostala už zcela propadlá alkoholu i drogám. Podle svědectví té ženy, která si přeje zůstat v anonymitě, už tenkrát Zuna nic nového nepsala, kromě neustálých drobných retuší již hotových básní. Celé dny trávila mlčenlivým pohledem z okna, až jednoho dne utekla. Nemůžeme si tak být ani jisti, zda si sama tyto verše neopsala od jiné neznámé básnířky, dosvědčeno je jen to, že se o ně strachovala a takřka všude je s sebou nosila v dosti potrhaném svazečku. Zřejmě to byla jediná literární pozůstalost té mladé ženy, jíž v době hospitalizace nebylo více než pětadvacet let. Jeden z bývalých chovanců útulku zaslal před časem lékařskému personálu zprávu, podle níž se setkal se Zunou na jistém severočeském nádraží. Ve značně zuboženém stavu požádala ho o almužnu. Jevila známky prohlubující se depersonalizace. Zřejmě se odtamtud vydala na cesty, kdoví kam, kdoví pod jakým jménem?