Parámetros
- 220 páginas
- 8 horas de lectura
Más información sobre el libro
Spiritualita v kontextu příběhů osobností "stříbrného věku" ruského myšlení a ruské emigrace. Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace „stříbrného věku“ si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby – pokud mu to plánovaný rozsah dovolí – je představil v jejich komplexnosti.
Compra de libros
Cesty k boholidství, Karel Sládek
- Idioma
- Publicado en
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Cesty k boholidství
- Idioma
- Checo
- Autores
- Karel Sládek
- Editorial
- Pavel Mervart
- Publicado en
- 2012
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 220
- ISBN10
- 8074650227
- ISBN13
- 9788074650222
- Serie
- Etiquetas
- Esoterismo y religión, Temas religiosos, Religión, Espiritualidad y Religión, Cristianismo, Cristianismo, Teología, Misticismo, Ortodoxia, Iglesia Ortodoxa
- Calificación
- 3,5 de 5
- Descripción
- Spiritualita v kontextu příběhů osobností "stříbrného věku" ruského myšlení a ruské emigrace. Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace „stříbrného věku“ si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby – pokud mu to plánovaný rozsah dovolí – je představil v jejich komplexnosti.