Más información sobre el libro
Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům lze shrnout jako posun 'Od metafyziky k technice'. Tento trend vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho dílo se stává výchozím bodem pro zkoumání moderního a postmoderního vývoje a otázky, zda má smysl pokračovat v teorii dramatu. Autor sleduje dvě linie teorie: scientistickou a antropologickou, přičemž klíčovým pojmem je 'situace' a její vztah k různým teoriím. Situace spojuje drama v divadle s dramatem ve světě a teorii dramatu s teorií divadla, přičemž drama nemůže být pouhou ilustrací textu. Autor v závěru studie zdůrazňuje, že z pohledu dramatické situace poukázal na poznatky a omyly v teorii dramatu, které vznikaly za poslední dvě století. Rovněž se zaměřuje na současná východiska české teorie, včetně její méně známé linie, která by mohla obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle díky své komplexnosti.
Compra de libros
Od techniky dramatu ke scénologii, Július Gajdoš
- Idioma
- Publicado en
- 2005
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Od techniky dramatu ke scénologii
- Idioma
- Checo
- Autores
- Július Gajdoš
- Editorial
- Akademie múzických umění
- Publicado en
- 2005
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 126
- ISBN10
- 8073310481
- ISBN13
- 9788073310486
- Serie
- Recogida
- Disk
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Arte
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům lze shrnout jako posun 'Od metafyziky k technice'. Tento trend vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho dílo se stává výchozím bodem pro zkoumání moderního a postmoderního vývoje a otázky, zda má smysl pokračovat v teorii dramatu. Autor sleduje dvě linie teorie: scientistickou a antropologickou, přičemž klíčovým pojmem je 'situace' a její vztah k různým teoriím. Situace spojuje drama v divadle s dramatem ve světě a teorii dramatu s teorií divadla, přičemž drama nemůže být pouhou ilustrací textu. Autor v závěru studie zdůrazňuje, že z pohledu dramatické situace poukázal na poznatky a omyly v teorii dramatu, které vznikaly za poslední dvě století. Rovněž se zaměřuje na současná východiska české teorie, včetně její méně známé linie, která by mohla obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle díky své komplexnosti.