Más información sobre el libro
Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.
Compra de libros
Idea sociální vědy a její vztah k filosofii, Peter Winch
- Idioma
- Publicado en
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Idea sociální vědy a její vztah k filosofii
- Idioma
- Checo
- Autores
- Peter Winch
- Publicado en
- 2004
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8073250357
- ISBN13
- 9788073250355
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Ciencias políticas & Política, Temática filosófica, Filosofía, Sociología
- Primera publicación
- 1958
- Título original
- The Idea of a Social Science and its Relation to Philosophy
- Calificación
- 2,75 de 5
- Descripción
- Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.