Základ všeho vědosloví

Podání Fichtova systému transcendentální filosofie, v němž autor znovu promýšlí stěžejní témata Kantovy kritické filosofie. Výsledkem tohoto pokusu o nové založení Kantovy kritiky je svébytné vypracování činného, sebe kladoucího Já a ústředního motivu obrazotvornosti jako základního konstituentu možné lidské zkušenosti o jevovém světě v jeho časovém, prostorovém a kategoriálním charakteru. Pojetí transcendentální obrazotvornosti jako těkání je tak nejen hlubším založením tohoto Kantem již zahlédnutého, avšak dostatečně nevypracovaného motivu. Zároveň totiž předznamenává formulaci těch filosofických stanovisek, s nimiž se můžeme setkat u myslitelů jako Deleuze či Sartre.