¡Agotado, pero muy deseado!
Más información sobre el libro
18. srpna 1572 slaví Paříž svatbu Markéty z Valois s Jindřichem Navarrským, která se má stát aktem usmíření mezi katolíky a protestanty. O šest dní později jsou nejdříve v Paříži a posléze v celé Francii s posvěcením Královské rady masakrováni hugenoti po tisících. Jak se mohlo předpokládané náboženské usmíření zvrhnout ve vraždění? Autorka zkoumá dodnes přijímané příčiny masakru, kterými jsou historicky tradované machinace Kateřiny Medicejské, spiknutí katolického Španělska, či obava krále z reformovaného náboženství, a dochází k závěru, že bezprostřední podnět k represivnímu zásahu státu dal král Karel IX. obávající se o suverenitu své vlády.
Compra de libros
Bartolomějská noc - Zločin v zájmu státu 24. srpna 1572, Arlette Jouanna
- Idioma
- Publicado en
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Bartolomějská noc - Zločin v zájmu státu 24. srpna 1572
- Idioma
- Checo
- Autores
- Arlette Jouanna
- Editorial
- Garamond
- Publicado en
- 2010
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8074070840
- ISBN13
- 9788074070846
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Esoterismo y religión, Historia, Temas religiosos, Religión, Cristianismo, Cristianismo, Francia, Asesinatos, Medieval, Iglesia Católica, Crímenes y delitos, Hugenotes, Contrarreforma
- Título original
- La Saint-Barthélemy
- Calificación
- 4,75 de 5
- Descripción
- 18. srpna 1572 slaví Paříž svatbu Markéty z Valois s Jindřichem Navarrským, která se má stát aktem usmíření mezi katolíky a protestanty. O šest dní později jsou nejdříve v Paříži a posléze v celé Francii s posvěcením Královské rady masakrováni hugenoti po tisících. Jak se mohlo předpokládané náboženské usmíření zvrhnout ve vraždění? Autorka zkoumá dodnes přijímané příčiny masakru, kterými jsou historicky tradované machinace Kateřiny Medicejské, spiknutí katolického Španělska, či obava krále z reformovaného náboženství, a dochází k závěru, že bezprostřední podnět k represivnímu zásahu státu dal král Karel IX. obávající se o suverenitu své vlády.