Sukně proti kalhotám: Válka o rakouské dědictví, 1740–1748

Smrt císaře Karla VI. v říjnu 1740 znamenala pro Evropu zásadní zlom – habsburský rod vymřel po meči a jeho dcera Marie Terezie se stala nástupkyní. Její dědické nároky byly zpochybněny mnoha evropskými monarchi, přičemž pruský král Fridrich II. byl nejbojovnější. Zápas o rakouské državy trval osm let a hrozilo, že habsburská monarchie pod vedením mladé panovnice bude rozervána. Místa jako Žďár u Trutnova, Zahájí u Českých Budějovic či Chotusice u Čáslavi byla kdysi významná, když se rozhodovalo o budoucnosti Evropy. Na těchto „polích slávy“ se odehrávaly klíčové bitvy, včetně bojů o Prahu, Dettingen v Německu, Mollwitzích ve Slezsku a Fontenoy ve Flandrech. Anonymní autor letáku popsal válku jako okamžik, kdy se na mladou arcivévodkyni sesypou evropské vlády, aby jí sebraly vše, co má na sobě. Přesto se Marie Terezie nehodlala vzdát a byla odhodlána udržet vše, co zdědila po svém otci, včetně Slezska, Čech a Moravy, odkud pocházeli mnozí muži, kteří za ni bojovali a umírali, nebo jí sloužili, jako Václav Antonín hrabě Kounic, jehož doba byla klíčová.