Zlatý časy.

Sbírka povídek pod titulem Zlatý časy obsahuje celkem osmnáct kratších povídek, seřazených podle časové osy: děj prvních tří povídek (Učitel a žák, V cisterně, Notes) se odehrává v době Protektorátu, další povídky jsou umístěny do šedesátých a sedmdesátých let reálného socialismu, následující (hlavní) skupina próz je zaměřena na nedávnou postsametovou nebo současnou dobu. Závěrem přidal Petr Kersch dvě povídky v rázu sci-fi (Nejste na světě sami a Tamagoči), které však připomínají, že zobrazované budoucno je už vlastně tady a teď. Kritika i čtenáři přijali Zlatý časy se zájmem a oceňují především vypravěčské umění autora, jeho schopnost stupňovat napětí, překvapit čtenáře pointou nebo zakončením, při kterém se čtenář přistihne, že o postavách z povídky přemýšlí, i když povídka skončila. V neposlední řadě se už v těchto povídkách jejich autor osvědčil jako psychologický analyzátor lidského utrpení, laskavosti, zamilovanosti mládí a životaschopnosti stáří.