Žena sedmi klíčů

Po prvotině Smrt a křeslo, kterou ocenili čtenáři i kritika, máme zde druhý autorův román, dílo v mnohém smyslu propracovanější a dokonalejší. Příběh knihy roste jaksi samovolně a čtenář je od začátku udržován v napětí, neboť správně tuší, že za touto posloupností je ukryto drama. I kdyby nebyla jistá znamení, která spisovatelé záměrně a rafinovaně vkládají do dějů svých knih a která jsou tak nepřehlédnutelná jako kříže podél poutníkovy cesty, neměli bychom dojem idyly ze života "lepší společnosti". A jestliže nám kýčaři zaručují, že na konci se všechno v dobré obrátí, zde nám spisovatel může pouze naznačit, že všechno je jinak.