Bookbot

Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.

Compra de libros

Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Milena Lenderová

Idioma
Publicado en
2004
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,4
Muy bueno
19 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu
Idioma
Checo
Editorial
Paseka
Publicado en
2004
Formato
Tapa dura
ISBN10
8071856576
ISBN13
9788071856573
Serie
Calificación
4,4 de 5
Descripción
Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.