Más información sobre el libro
Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.
Compra de libros
Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Milena Lenderová
- Idioma
- Publicado en
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Muy Bueno
- Precio
- 25,49 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu
- Idioma
- Checo
- Autores
- Milena Lenderová
- Editorial
- Paseka
- Publicado en
- 2004
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8071856576
- ISBN13
- 9788071856573
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historias reales, Biografías, Historia, Aristocracia, nobleza, Schwarzenberg
- Calificación
- 4,4 de 5
- Descripción
- Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.