Más información sobre el libro
Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.
Compra de libros
Moskva – Třetí Řím, Max Bubakoff
- Idioma
- Publicado en
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Moskva – Třetí Řím
- Idioma
- Checo
- Autores
- Max Bubakoff
- Editorial
- NLN - Nakladatelství Lidové noviny
- Publicado en
- 2019
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8074225828
- ISBN13
- 9788074225826
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Esoterismo y religión, Ciencias políticas & Política, Temas religiosos, Religión, Arquitectura, Arquitectura y urbanismo, Política, Regalos para abuelo, Rusia
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.