Más información sobre el libro
Kniha úvah, postřehů, glos i aforismů, které se zabývají jazykem jako prostředkem mezilidské komunikace. Snaží se vyjádřit situaci člověka, který se ocitá v neznámém prostředí a uvědomuje si svou závislost na jazyku, který přestává být pouhým nástrojem dorozumívání. Získává určitou samostatnost, vymaňuje se z moci jedince a dokonce jej začíná ovládat. Samotný jazyk komentuje své nové postavení se značnou ironií. Sleduje používání určitých slov, zaznamenává jejich oblíbenost, zneužitelnost i měnící se smysl podle situace i doby. Zamýšlí se nad složitostí verbální komunikace, která může vést až k nedorozumění. Prózu tvoří volný tok myšlenek, často bez logické návaznosti, který má v některých pasážích blízko k automatickému textu surrealistů. Autor bohatě využívá všech možností češtiny. Kombinuje spisovný i nespisovný jazyk, hodně používá synonyma, nevyhýbá se ani vulgarismům. Dílo, které poprvé vyšlo r.1991 v Paříži v Edici K Jiřího Koláře, nepatří k lehce přístupným a osloví asi jen úzký okruh čtenářů.
Compra de libros
Qui pro quo, Lubomír Martínek
- Idioma
- Publicado en
- 1998
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Qui pro quo
- Idioma
- Checo
- Autores
- Lubomír Martínek
- Editorial
- Prostor
- Publicado en
- 1998
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 142
- ISBN10
- 8085190826
- ISBN13
- 9788085190823
- Serie
- Categorías
- Etiquetas
- Literatura checa
- Calificación
- 1 de 5
- Descripción
- Kniha úvah, postřehů, glos i aforismů, které se zabývají jazykem jako prostředkem mezilidské komunikace. Snaží se vyjádřit situaci člověka, který se ocitá v neznámém prostředí a uvědomuje si svou závislost na jazyku, který přestává být pouhým nástrojem dorozumívání. Získává určitou samostatnost, vymaňuje se z moci jedince a dokonce jej začíná ovládat. Samotný jazyk komentuje své nové postavení se značnou ironií. Sleduje používání určitých slov, zaznamenává jejich oblíbenost, zneužitelnost i měnící se smysl podle situace i doby. Zamýšlí se nad složitostí verbální komunikace, která může vést až k nedorozumění. Prózu tvoří volný tok myšlenek, často bez logické návaznosti, který má v některých pasážích blízko k automatickému textu surrealistů. Autor bohatě využívá všech možností češtiny. Kombinuje spisovný i nespisovný jazyk, hodně používá synonyma, nevyhýbá se ani vulgarismům. Dílo, které poprvé vyšlo r.1991 v Paříži v Edici K Jiřího Koláře, nepatří k lehce přístupným a osloví asi jen úzký okruh čtenářů.