
Más información sobre el libro
K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.
Compra de libros
Příběh vánočního stromku, Eva Vecerková
- Idioma
- Publicado en
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Příběh vánočního stromku
- Idioma
- Checo
- Autores
- Eva Vecerková
- Editorial
- Moravské zemské muzeum
- Publicado en
- 2013
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 32
- ISBN10
- 8070284137
- ISBN13
- 9788070284131
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Siglo XX, Días festivos, Navidad, Siglo XIX, Siglo XXI, Folclore, Decoración y adornos, Costumbres populares, Costumbres navideñas, Tradiciones Checas
- Descripción
- K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.