Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie
Autores
Valoración del libro
Parámetros
Más información sobre el libro
Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.
Compra de libros
Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie, Martina Niedhammer
- Idioma
- Publicado en
- 2017
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie
- Idioma
- Checo
- Autores
- Martina Niedhammer
- Editorial
- NLN, Nakladatelství Lidové noviny
- Publicado en
- 2017
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8074225127
- ISBN13
- 9788074225123
- Serie
- Etiquetas
- Tema histórico, Siglo XIX, Judíos, Praga, Historia de los Judíos, Elites
- Calificación
- 3 de 5
- Descripción
- Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.