Parámetros
- 244 páginas
- 9 horas de lectura
Más información sobre el libro
KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.
Compra de libros
Za fasádou jednoty, Martin Štefek
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Za fasádou jednoty
- Idioma
- Checo
- Autores
- Martin Štefek
- Editorial
- Pavel Mervart
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 244
- ISBN10
- 8074651215
- ISBN13
- 9788074651212
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Ciencias políticas & Política, Historia checa & eslovaca, Historia Checa, Checoslovaquia, Historia de Eslovaquia, Partido Comunista Checoslovaco
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.