Más información sobre el libro
Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.
Compra de libros
Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn, Michal Janata
- Idioma
- Publicado en
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn
- Idioma
- Checo
- Autores
- Michal Janata
- Editorial
- Archa (ČR)
- Publicado en
- 2016
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 172
- ISBN10
- 8087545478
- ISBN13
- 9788087545478
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Tema histórico, Historia, Arquitectura, Arquitectura y urbanismo, Historia local, Ciudades, Urbanismo, Grandes Ciudades
- Calificación
- 3,5 de 5
- Descripción
- Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.