Más información sobre el libro
Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986, zahrnující eseje a přehledové práce, které se snaží uchopit básníkovu osobnost, genetiku, typologii, stylizaci a vývoj. I když se výběr drží chronologie, cílem není zachytit kritickou recepci díla silně ovlivněného cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi začalo koncem čtyřicátých let. Pokus Václava Havla o rehabilitaci zůstal v roce 1956 pouze v rukopise, a první bilanční text byl až doslov Jana Grossmana k výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již nestihla vyjít, a normalizace roku 1970 znemožnila vydání Prometheových jater. V tomto roce se Eva Stehlíková zaměřila na Kolářovy antické odkazy. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků a kunsthistorické studie. V osmdesátých letech souvisejí exilová vydání Kolářových knih s esejí Jana Vladislava a interpretacemi Sylvie Richterové. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší bilanční a esejistické práce, které vytvářejí pomyslný monografický celek a zachycují umělce v historicky nepříznivých podmínkách, kde jeho dílo dokázali vnímat pouze nejvýznamnější interpreti.
Compra de libros
Čtení o Jiřím Kolářovi, Jan Vladislav, Petr Šrámek
- Idioma
- Publicado en
- 2019
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Čtení o Jiřím Kolářovi
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jan Vladislav, Petr Šrámek
- Editorial
- Institut pro studium literatury
- Publicado en
- 2019
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 248
- ISBN10
- 8087899830
- ISBN13
- 9788087899830
- Serie
- Etiquetas
- Compilaciones, antologías
- Descripción
- Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986, zahrnující eseje a přehledové práce, které se snaží uchopit básníkovu osobnost, genetiku, typologii, stylizaci a vývoj. I když se výběr drží chronologie, cílem není zachytit kritickou recepci díla silně ovlivněného cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi začalo koncem čtyřicátých let. Pokus Václava Havla o rehabilitaci zůstal v roce 1956 pouze v rukopise, a první bilanční text byl až doslov Jana Grossmana k výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již nestihla vyjít, a normalizace roku 1970 znemožnila vydání Prometheových jater. V tomto roce se Eva Stehlíková zaměřila na Kolářovy antické odkazy. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků a kunsthistorické studie. V osmdesátých letech souvisejí exilová vydání Kolářových knih s esejí Jana Vladislava a interpretacemi Sylvie Richterové. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší bilanční a esejistické práce, které vytvářejí pomyslný monografický celek a zachycují umělce v historicky nepříznivých podmínkách, kde jeho dílo dokázali vnímat pouze nejvýznamnější interpreti.