„Všichni komunisté do uren!“ Volby v Československu v letech 1971–1989 jako společenský, politický a státněbezpečnostní fenomén

Publikace se zaměřuje na volební fenomén v komunistickém Československu v letech 1971 až 1989, analyzuje jejich funkce a důvody, proč se statisíce stranických funkcionářů a pracovníků bezpečnostního aparátu snažily zajistit hladký průběh těchto „voleb bez výběru“. Přibližuje také postoj většinové společnosti, která k volbám přistupovala pragmaticky a chtěla mít tuto „frašku“ co nejdříve za sebou. Ačkoli v Československu neexistovala volební povinnost, většina obyvatel se chovala, jako by tomu tak bylo, což ukazuje, že falšování volebních výsledků nebylo nutné. Volby byly prezentovány jako „celonárodní hlasování za socialistické zřízení“, a neříci své ANO kandidátům Národní fronty bylo chápáno jako narušování „žulové jednoty“, což mohlo mít existenční důsledky. Odmítnutí tohoto aklamačního rituálu vyžadovalo odvahu nebo rozčarování ze společenských poměrů, přičemž jen malá část voličů volila tuto formu protestu. Publikace nabízí řadu dosud neznámých životních příběhů, které odrážejí absurditu doby a prolínání osobní statečnosti s selháním, humorem a tragičností. V mnoha ohledech představuje cenné svědectví o vztahu mezi mocenským establishmentem a společností, o interakci mocných a zdánlivě bezmocných.