Bookbot

Historie Vojenského újezdu Prameny

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Ministerstvo národní obrany začalo uvažovat o vybudování vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa v roce 1945. Armáda doporučila umístění cvičišť do pohraničí, kde se po odsunu německého obyvatelstva uvolnily vhodné prostory. Práce na výcvikovém prostoru začaly v roce 1946, s velitelstvím umístěným v obci Prameny. V prosinci téhož roku se objevily žádosti o přeložení velitelství do Kynžvartu kvůli nedostatku pitné vody, zimním problémům v zásobování a absenci školy pro děti důstojníků. Kynžvart nabídl ubytování v lázních a převedení lesů ve prospěch armády, což vedlo k rozhodnutí o přemístění 24. února 1947. Nový název se stal Vojenský výcvikový tábor Kynžvart. V následujících letech byly vybudovány vojenské stavby, z nichž se dochovalo jen několik, včetně betonových pevnůstek a muničního skladu. Na území vznikly cvičné a ostré střelnice pro různé zbraně. Vojenský výcvikový prostor Prameny čelil od počátku značným problémům, včetně výskytu uranové rudy, což vedlo ke konfliktu zájmů mezi armádním výcvikem a těžbou uranu. V listopadu 1952 brigádní generál Kokeš oznámil, že vojenská správa nemá zájem o využívání prostoru a plánuje zřízení nového výcvikového prostoru Doupov. V roce 1953 bylo rozhodnuto o ukončení využívání Pramenů, které bylo oficiálně zrušeno k 30. červnu 1954.

Compra de libros

Historie Vojenského újezdu Prameny, Rudolf Tomíček

Idioma
Publicado en
2006
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,5
Muy bueno
2 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Historie Vojenského újezdu Prameny
Idioma
Checo
Publicado en
2006
Formato
Tapa dura
Páginas
181
ISBN10
8086630099
ISBN13
9788086630090
Serie
Título original
"Historie vojenského újezdu Prameny aneb Chlapci z opičích hor
Calificación
4,5 de 5
Descripción
Ministerstvo národní obrany začalo uvažovat o vybudování vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa v roce 1945. Armáda doporučila umístění cvičišť do pohraničí, kde se po odsunu německého obyvatelstva uvolnily vhodné prostory. Práce na výcvikovém prostoru začaly v roce 1946, s velitelstvím umístěným v obci Prameny. V prosinci téhož roku se objevily žádosti o přeložení velitelství do Kynžvartu kvůli nedostatku pitné vody, zimním problémům v zásobování a absenci školy pro děti důstojníků. Kynžvart nabídl ubytování v lázních a převedení lesů ve prospěch armády, což vedlo k rozhodnutí o přemístění 24. února 1947. Nový název se stal Vojenský výcvikový tábor Kynžvart. V následujících letech byly vybudovány vojenské stavby, z nichž se dochovalo jen několik, včetně betonových pevnůstek a muničního skladu. Na území vznikly cvičné a ostré střelnice pro různé zbraně. Vojenský výcvikový prostor Prameny čelil od počátku značným problémům, včetně výskytu uranové rudy, což vedlo ke konfliktu zájmů mezi armádním výcvikem a těžbou uranu. V listopadu 1952 brigádní generál Kokeš oznámil, že vojenská správa nemá zájem o využívání prostoru a plánuje zřízení nového výcvikového prostoru Doupov. V roce 1953 bylo rozhodnuto o ukončení využívání Pramenů, které bylo oficiálně zrušeno k 30. červnu 1954.