Más información sobre el libro
Každý z nás občas filosofuje. Tážeme se, zda existuje Bůh, jak je to s lidskou duší a její případnou nesmrtelností, klademe si otázky po smyslu svého vlastního života. Autor Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice, jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés a svatý Tomáš Akvinský. Nejde však o práci z oblasti historie filosofie; autor neusiluje o rekonstrukci myšlenkových postupů výše zmíněných myslitelů. Je přesvědčen, že každý, kdo si klade filosofické otázky, musí mít k autoritám naprosto svobodný vztah. To mimo jiné znamená, že jediný intelektuálně poctivý způsob, jak přijmout za svůj nějaký filosofický závěr, spočívá v nahlédnutí jeho správnosti na základě precizní argumentace. Autor by si přál, aby i k jeho knize přistupoval čtenář tímto způsobem: aby ji nehodnotil podle ničeho jiného než podle přesvědčivosti argumentace, kterou autor při zdůvodňování svých tezí používá.
Compra de libros
Abeceda filosofického myšlení, Jiří Prinz
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Abeceda filosofického myšlení
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jiří Prinz
- Editorial
- Academia Bohemica
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 8090446922
- ISBN13
- 9788090446922
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Filosofía, Aristóteles, 384 a.C.-322 a.C., Santo Tomás de Aquino, 1225-1274
- Calificación
- 4,25 de 5
- Descripción
- Každý z nás občas filosofuje. Tážeme se, zda existuje Bůh, jak je to s lidskou duší a její případnou nesmrtelností, klademe si otázky po smyslu svého vlastního života. Autor Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice, jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés a svatý Tomáš Akvinský. Nejde však o práci z oblasti historie filosofie; autor neusiluje o rekonstrukci myšlenkových postupů výše zmíněných myslitelů. Je přesvědčen, že každý, kdo si klade filosofické otázky, musí mít k autoritám naprosto svobodný vztah. To mimo jiné znamená, že jediný intelektuálně poctivý způsob, jak přijmout za svůj nějaký filosofický závěr, spočívá v nahlédnutí jeho správnosti na základě precizní argumentace. Autor by si přál, aby i k jeho knize přistupoval čtenář tímto způsobem: aby ji nehodnotil podle ničeho jiného než podle přesvědčivosti argumentace, kterou autor při zdůvodňování svých tezí používá.