Bookbot

Konstituční, nebo existenciální revoluce?

Autores

Más información sobre el libro

Studie, doplněná o třicet dokumentů z různých archivů, se zaměřuje na rychlý emancipační proces v československém federativním státě na konci roku 1989 a v první polovině roku 1990. Cílem je ukázat politické štěpení nejen mezi vrcholnými centry moci, ale i uvnitř těchto center a v českém a slovenském veřejném mínění. Zkoumá vztahy mezi exekutivou a legislativou, konkrétně prezidenta Václava Havla, považovaného za neformální hlavu postkomunistické vlády, a Federální shromáždění ČSSR jako nejvyššího zákonodárného orgánu. Hlavní interpretace se soustředí na konflikt dvou odlišných představ o uplatňování moci v přechodném období před červnovými parlamentními volbami. Havlova charismatická politika, založená na symbolických aktech, kontrastuje s konzervativnějším institucionálním pojetím politiky emancipujících se zákonodárných sborů. Tento konflikt se projevuje v obnoveném sporu mezi českou a slovenskou reprezentací, známém jako pomlčková válka, a představuje první zkoušku česko-slovenské demokracie, která od počátku čelila dezintegračním tendencím. Studie se ptá, co v této mocenské hře bylo nevyhnutelným důsledkem téměř půlstoleté absence svobodné politiky a čemu se dalo předejít.

Compra de libros

Konstituční, nebo existenciální revoluce?, Jiří Suk

Idioma
Publicado en
2014
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Konstituční, nebo existenciální revoluce?
Idioma
Checo
Autores
Jiří Suk
Publicado en
2014
Formato
Tapa blanda
ISBN10
8072851764
ISBN13
9788072851768
Serie
Descripción
Studie, doplněná o třicet dokumentů z různých archivů, se zaměřuje na rychlý emancipační proces v československém federativním státě na konci roku 1989 a v první polovině roku 1990. Cílem je ukázat politické štěpení nejen mezi vrcholnými centry moci, ale i uvnitř těchto center a v českém a slovenském veřejném mínění. Zkoumá vztahy mezi exekutivou a legislativou, konkrétně prezidenta Václava Havla, považovaného za neformální hlavu postkomunistické vlády, a Federální shromáždění ČSSR jako nejvyššího zákonodárného orgánu. Hlavní interpretace se soustředí na konflikt dvou odlišných představ o uplatňování moci v přechodném období před červnovými parlamentními volbami. Havlova charismatická politika, založená na symbolických aktech, kontrastuje s konzervativnějším institucionálním pojetím politiky emancipujících se zákonodárných sborů. Tento konflikt se projevuje v obnoveném sporu mezi českou a slovenskou reprezentací, známém jako pomlčková válka, a představuje první zkoušku česko-slovenské demokracie, která od počátku čelila dezintegračním tendencím. Studie se ptá, co v této mocenské hře bylo nevyhnutelným důsledkem téměř půlstoleté absence svobodné politiky a čemu se dalo předejít.