Girolamo Savonarola

Renesanční Florencie obohatila kulturní dějiny Evropy, ale byla také místem velkých politických a duchovních konfliktů, přičemž nejdramatičtější byl spor mezi dominikánským převorem Girolamem Savonarolou a papežem Alexandrem VI. Odsouzení Savonaroly k smrti a vhození jeho popela do řeky evokuje život a smrt Jana Husa, oba proroci pravdivosti a kritici církve bývají označováni jako „předchůdci reformace“. Théophile Geisendorf-Des Gouttes, ženevský teolog a politolog, se zaměřuje na originalitu Savonaroly, přičemž je občas kritický, ale většinou se snaží porozumět motivacím dominikánského mnicha, zejména jeho fascinaci prorockými texty Bible. Geisendorf napsal své pojednání pro široké publikum, zejména pro mládež, která potřebuje příklady osobností, jež se postavily proti mocným světa. Knížka, napsaná během druhé světové války, odráží autorovu obavu o osud Evropy, kde se i ušlechtilé snahy o spravedlnost mohou zvrhnout v chaos a touha po jednotě v poslušnost vůči diktátorům. Geisendorfova nespokojenost s úrovní turistických brožurek o Florencii ho vedla k napsání průvodce, který zkoumá nejen město květů, ale i život velkého Florenťana, jehož postava může mladým lidem poskytnout povzbuzení a útěchu.