Náboženský šok

Monografie zkoumá téma náboženského šoku z pohledu religionistiky, teologie a etiky. Tento psychický, duchovní nebo existenciální otřes nastává při střetu s odlišným náboženstvím či kultem, často během rychlé kulturní změny na cestách, ale také v rámci sociálních skupin při migračních vlnách. Kniha identifikuje tři fáze náboženského šoku: 1. otřes, kdy jedinec zažívá něco nečekaného a mimořádného ve srovnání s domácím náboženstvím, přičemž rozlišujeme pozitivní a negativní otřes; 2. okouzlení, které zahrnuje přitažlivost „správné duchovní cesty“ a následné vystřízlivění; 3. znechucení, kdy náboženský prožitek působí jako absurdní nebo kýčovitý. Kniha také zkoumá fázi předcházející náboženskému šoku a další typické kroky, včetně návratového šoku. Další část se zaměřuje na světová náboženství a unikátní synkreze, jako je spojení islámu a vodunu v Mali či katolického křesťanství a vodunu v Beninu, a na šoky, které tato náboženství vyvolávají. Hlavním tématem je mezináboženský dialog založený na toleranci, úctě a respektu k lidské důstojnosti, vycházející z teologicko-etického principu personality.