Bookbot

Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.

Compra de libros

Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála, David Labus

Idioma
Publicado en
2020
Encuadernación
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,4
Muy bueno
5 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála
Idioma
Checo
Formato
Tapa blanda
Páginas
256
ISBN10
8073089874
ISBN13
9788073089870
Serie
Calificación
4,4 de 5
Descripción
Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.