Más información sobre el libro
Karel Škrabal, součást nastupující básnické generace, byl zprvu známý pouze svým přátelům. Jako novinář byl vnímán jako příliš vulgární pro uměleckou scénu a akademici ho považovali za „zprávaře“ a aktivistu. Klíčovým momentem se stalo jeho rozhodnutí začít číst v klubech a kavárnách, což vedlo k vydání desky, almanachů a básnických sbírek. Hlouběji se spojil s avantgardou a undergroundem, což se stalo součástí jeho identity. Podle etymologického slovníku byl Vídrholec lesem, který sloužil jako skrýš loupežníků. Škrabalova poezie se vyznačuje tajemstvím a obyčejnými nezapomenutelnými chvílemi. Jeho verše, jako „kdekdo běží jako o život“, odrážejí taoistickou ideu wu-wej, tedy nezasahování a klidnou tvořivost. Tato pasivita však neznamená odevzdání, ale odstup, který umožňuje vnímat svět a zachytit ho v poezii. Škrabalova gesta nejsou přehnaná; jeho psaní vyžaduje „trochu úzkosti“ a obyčejné zkušenosti. S ironickou empatií pozoruje svět a jeho verše jsou důvěryhodné. Na nikoho nečeká, ale jeho náruč je otevřená.
Compra de libros
Nikoho nečekám, Karel Škrabal
- Idioma
- Publicado en
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Nikoho nečekám
- Idioma
- Checo
- Autores
- Karel Škrabal
- Editorial
- Větrné mlýny
- Publicado en
- 2021
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 68
- ISBN10
- 8074433943
- ISBN13
- 9788074433948
- Serie
- Etiquetas
- Ficción, Poesía, Literatura checa
- Calificación
- 4,15 de 5
- Descripción
- Karel Škrabal, součást nastupující básnické generace, byl zprvu známý pouze svým přátelům. Jako novinář byl vnímán jako příliš vulgární pro uměleckou scénu a akademici ho považovali za „zprávaře“ a aktivistu. Klíčovým momentem se stalo jeho rozhodnutí začít číst v klubech a kavárnách, což vedlo k vydání desky, almanachů a básnických sbírek. Hlouběji se spojil s avantgardou a undergroundem, což se stalo součástí jeho identity. Podle etymologického slovníku byl Vídrholec lesem, který sloužil jako skrýš loupežníků. Škrabalova poezie se vyznačuje tajemstvím a obyčejnými nezapomenutelnými chvílemi. Jeho verše, jako „kdekdo běží jako o život“, odrážejí taoistickou ideu wu-wej, tedy nezasahování a klidnou tvořivost. Tato pasivita však neznamená odevzdání, ale odstup, který umožňuje vnímat svět a zachytit ho v poezii. Škrabalova gesta nejsou přehnaná; jeho psaní vyžaduje „trochu úzkosti“ a obyčejné zkušenosti. S ironickou empatií pozoruje svět a jeho verše jsou důvěryhodné. Na nikoho nečeká, ale jeho náruč je otevřená.