Nejstarší řecká lyrika

Nejstarší řecká lyrika předkládá čtenáři Antické knihovny reprezentativní výbor poezie (s výjimkou eposu a sborové lyriky) vzniklé v archaickém a klasickém období straé řecké společnosti. Tehdy lyrika zahrnovala širší paletu námětů, než jak je tomu dnes. Čtenář se tu setká s vlastními lyrickými projevy, ale také s projevy útočnými, kritickými, s básněmi k vínu, epigramy aj. Svazek obsahuje nejen poezii básníků, kteří se stali součástí světové kultury – za všechny jmenujme Sapfu a Anakreonta –, ale i těch, kteří měli ohlas jen v antice; z veršů poznáváme jejich dobu, společenské a kulturní prostředí, v němž tvořili. Tak např. první "prokletý" básník Hippónax nám ukazuje pestrou a rozmařilou společnost řecko-lýdskou z Malé Asie, Xenofanés nám odráží zajímavý myšlenkový posun od mytického myšlení k racionálnímu. Do souboru byly pojaty i projevy anonymních autorů, ať už lidové poezie či veršovaných nápisů, které ukazují na široký proud, z něhož vyústil výkvět starořecké poezie. Na tento svazek navazují Obrázky z řeckého života (Antická knihovna č. 48).