Más información sobre el libro
Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.
Compra de libros
Sovětská civilizace 2, Sergej Georgijevič Kara Murza
- Idioma
- Publicado en
- 2022
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Sovětská civilizace 2
- Idioma
- Checo
- Publicado en
- 2022
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 528
- ISBN10
- 8090801145
- ISBN13
- 9788090801141
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Sociedad
- Calificación
- 4,75 de 5
- Descripción
- Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.