Bookbot

Literatura bez úvazků?

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky stejného období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje některé předpoklady naší literární historie. Ve druhé části jsou diskutovány pojmy politiky a policie (Ranciere), depolitizace (Schmitt, Barthes) a ideologie (Eagleton), jež jsou přizpůsobeny specifikům českého prostředí. Praktická část je věnována politické interpretaci kritické recepce tří románů Michala Viewegha. Největší důraz je kladen na témata těchto debat, jež v sobě obsahují potlačená politická sdělení - boj o historický narativ o minulém režimu nebo spor o vysokou a nízkou literaturu, který v sobě zrcadlí bezradnost literárního pole způsobenou tlakem komerčního knižního trhu. Součástí této části jsou také dva exkurzy - do debat o tzv. autentické literatuře a dvou programních manifestech -, na jejichž příkladech je patrné, že se české literární pole od politiky oddělilo pouze rétoricky a jeho výsledkem není větší autonomie, ale naopak nereflektovaná heteronomie.

Compra de libros

Literatura bez úvazků?, Hana Blažková

Idioma
Publicado en
2022
Encuadernación
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,0
Muy bueno
2 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Literatura bez úvazků?
Idioma
Checo
Formato
Tapa blanda
Páginas
117
ISBN10
8076710812
ISBN13
9788076710818
Serie
Calificación
4 de 5
Descripción
Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky stejného období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje některé předpoklady naší literární historie. Ve druhé části jsou diskutovány pojmy politiky a policie (Ranciere), depolitizace (Schmitt, Barthes) a ideologie (Eagleton), jež jsou přizpůsobeny specifikům českého prostředí. Praktická část je věnována politické interpretaci kritické recepce tří románů Michala Viewegha. Největší důraz je kladen na témata těchto debat, jež v sobě obsahují potlačená politická sdělení - boj o historický narativ o minulém režimu nebo spor o vysokou a nízkou literaturu, který v sobě zrcadlí bezradnost literárního pole způsobenou tlakem komerčního knižního trhu. Součástí této části jsou také dva exkurzy - do debat o tzv. autentické literatuře a dvou programních manifestech -, na jejichž příkladech je patrné, že se české literární pole od politiky oddělilo pouze rétoricky a jeho výsledkem není větší autonomie, ale naopak nereflektovaná heteronomie.