Bez uzdičky

Baránkova sbírka je převážně posunuta do polohy erotického charakteru. Ve svých ponejvíce stručných básnických útvarech pak používá autor slovní spojení, které má toto téma zdůraznit a vystihnout. K tomuto účelu proto zvolil poněkud nezvykle vázaný verš, často umocněný záměrně budovanou až primitivní rýmovou konstrukcí (podmiňuji - nemiluji, širé - čiré, prasklo - splasklo apod.). Je nutno také poznamenat, že údernost svých myšlenek Báránek podtrhává stejně údernými termíny, jejichž funkčnost není vždy opodstatněná, neboť v některých případech se jedná spíš o slovní exhibici. Soubor Bez uzdičky působí tedy na jedné straně bezuzdně veselým dojmem, na druhé však může být vnímán i jako kontroverzní celek, k čemuž patrně přispěje i neobvyklý výtvarný doprovod, připomínající klukovské malby po zdech.