Parámetros
- 100 páginas
- 4 horas de lectura
Más información sobre el libro
Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.
Compra de libros
Paranoidní syndrom vlastního zápachu, Jaroslav Vacek
- Idioma
- Publicado en
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jaroslav Vacek
- Editorial
- Psychiatrické centrum
- Publicado en
- 2005
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 100
- ISBN10
- 8085121859
- ISBN13
- 9788085121858
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Salud & Medicina, Ciencia y Matemáticas, Naturaleza, Medicina, Ciencias naturales, Biología
- Descripción
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.