Parámetros
- 125 páginas
- 5 horas de lectura
Más información sobre el libro
Slepičí hory - malé pohoří s nejvyšším vrcholem Kohoutem, vedle majestátní Vysoký kámen lidově zvaný Slepice, z druhé strany Velký Kámen, vše obklopeno „Kuřaty" jako jsou Jeseň nebo Rachoč s proslulými kamennými oltáři. Kamenné mísy jsou vyhloubeny na každém ze tří centrálních kopců i jinde v okolí. Na svahu Kohouta je zarostlý balvan s mísou - jak se na Doudlebsku říkávalo vandličkou. Kdysi ležel na kraji lesa, dnes je jeho součástí. Společně s protější kapličkou, nedalekým křížem na zarostlém rozcestí a konečně s ruinami podobnými hradní zřícenině tvoří zachmuřené území, kterému se odedávna říká Těžák, na starých mapách zvaný Pleticher. Jak Těžák mohl přijít ke svému názvu? Jak se zde kdysi žilo, vyzvánělo a dokonce čarovalo? O tom se rozepsal v 50. letech minulého století starý písmák, švec a veřejný činovník Kašpar Stráský z Trhových Svinů. A jestli to tak bylo, nebo ne, to už si musíte poskládat sami...
Compra de libros
Těžák, Kašpar Stráský
- Idioma
- Publicado en
- 2017
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Těžák
- Idioma
- Checo
- Autores
- Kašpar Stráský
- Editorial
- Veduta (Bohumír Němec)
- Publicado en
- 2017
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 125
- ISBN10
- 8088030196
- ISBN13
- 9788088030195
- Serie
- Etiquetas
- Ficción, Novelas históricas, Literatura checa
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- Slepičí hory - malé pohoří s nejvyšším vrcholem Kohoutem, vedle majestátní Vysoký kámen lidově zvaný Slepice, z druhé strany Velký Kámen, vše obklopeno „Kuřaty" jako jsou Jeseň nebo Rachoč s proslulými kamennými oltáři. Kamenné mísy jsou vyhloubeny na každém ze tří centrálních kopců i jinde v okolí. Na svahu Kohouta je zarostlý balvan s mísou - jak se na Doudlebsku říkávalo vandličkou. Kdysi ležel na kraji lesa, dnes je jeho součástí. Společně s protější kapličkou, nedalekým křížem na zarostlém rozcestí a konečně s ruinami podobnými hradní zřícenině tvoří zachmuřené území, kterému se odedávna říká Těžák, na starých mapách zvaný Pleticher. Jak Těžák mohl přijít ke svému názvu? Jak se zde kdysi žilo, vyzvánělo a dokonce čarovalo? O tom se rozepsal v 50. letech minulého století starý písmák, švec a veřejný činovník Kašpar Stráský z Trhových Svinů. A jestli to tak bylo, nebo ne, to už si musíte poskládat sami...