Más información sobre el libro
Kniha mapuje působení vídeňského architekta a urbanisty Camilla Sitteho (1843–1903) v průmyslovém prostředí Ostravska v letech 1893 až 1903. V úvodní části představuje Sitteho jako tvůrce a myslitele reflektujícího problémy tehdejšího vídeňského centra monarchie a ukazuje jeho práce v širším kontextu Vídně i českých zemí. Ústřední část knihy analyzuje Sitteho projekty pro obce tehdejšího Ostravska i další vývoj zástavby jím utvářených lokalit, nyní se nacházejících na území města Ostravy. Zvláště v případě nového centra Přívozu sledují autoři historický vývoj od roku 1893 až do současnosti včetně vyhlášení městské památkové zóny Ostrava-Přívoz v roce 2003 a konfrontují jednotlivé vývojové peripetie se současným stavem zástavby mimo jiné i prostřednictvím fotografií Romana Poláška.
Compra de libros
Architekt Camillo Sitte (1843-1903) a jeho tvorba na Ostravsku, Martin Štěrba, Romana Rosová
- Idioma
- Publicado en
- 2022
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Architekt Camillo Sitte (1843-1903) a jeho tvorba na Ostravsku
- Idioma
- Checo
- Autores
- Martin Štěrba, Romana Rosová
- Editorial
- Národní památkový ústav
- Publicado en
- 2022
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 256
- ISBN10
- 8088240344
- ISBN13
- 9788088240341
- Serie
- Etiquetas
- Arquitectura, Periodismo narrativo
- Descripción
- Kniha mapuje působení vídeňského architekta a urbanisty Camilla Sitteho (1843–1903) v průmyslovém prostředí Ostravska v letech 1893 až 1903. V úvodní části představuje Sitteho jako tvůrce a myslitele reflektujícího problémy tehdejšího vídeňského centra monarchie a ukazuje jeho práce v širším kontextu Vídně i českých zemí. Ústřední část knihy analyzuje Sitteho projekty pro obce tehdejšího Ostravska i další vývoj zástavby jím utvářených lokalit, nyní se nacházejících na území města Ostravy. Zvláště v případě nového centra Přívozu sledují autoři historický vývoj od roku 1893 až do současnosti včetně vyhlášení městské památkové zóny Ostrava-Přívoz v roce 2003 a konfrontují jednotlivé vývojové peripetie se současným stavem zástavby mimo jiné i prostřednictvím fotografií Romana Poláška.