Žehnání matky

Studie zkoumá význam obřadu žehnání matky po porodu v Čechách a na Moravě od 16. do 21. století. Obřad je chápán jako úvod šestinedělky, jehož historie začíná v liturgii katolické církve ve 12. století a končí druhým vatikánským koncilem. Zahrnuje také obnovu tohoto žehnání v rámci liturgické reformy, včetně modlitby na závěr křestních obřadů a nového Benedikcionálu. Důležité jsou lidové zvyky spojené s porodem a šestinedělím. Studie se rovněž zaměřuje na současné pojetí obřadu a jeho perspektivy z liturgicko-teologického a socio-kulturního hlediska. Práce čerpá z liturgických pramenů katolické, reformační a pravoslavné církve, stejně jako z homiletické literatury českých autorů 17. a 18. století a odborné literatury z oblasti liturgiky a etnografie 19. a 20. století. Kniha je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje dějinám obřadu a biblickému pojetí rodičky. Druhá kapitola zkoumá podobu obřadu v Čechách a na Moravě. Třetí kapitola se zaměřuje na rituály ukončení šestinedělí v lidové tradici. Čtvrtá kapitola hodnotí význam obřadu prostřednictvím kategorií rituálů. Pátá kapitola reflektuje současnou praxi a budoucí možnosti. Studie končí textovou přílohou, seznamem literatury a rejstříkem. Vychází s podporou Teologické fakulty Jihočeské univerzity.