Parámetros
Más información sobre el libro
Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století. Byly určeny členům panovnického dvora a jiným vlivným osobám, avšak prostřednictvím korespondence i ústní fámy pronikaly jejich novinky také k dalším společenským vrstvám a úspěšně konkurovaly tištěnému zpravodajství. Autorka provedla podrobný výzkum tří jedinečných sbírek psaných novin, které vznikly v českém šlechtickém prostředí v průběhu 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Při práci s jednotlivými avízy si kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové zvláštní pozornost a jak je propagandisticky upravovali. Popsala, jakými proměnami procházelo vnímání a posuzování obyvatel těchto zemí od konce 15. do počátku 17. století, a postihla zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí.
Compra de libros
Obraz Polsko-litevského státu a Ruska ve zpravodajství české šlechty (1450–1618), Kateřina Pražáková
- Idioma
- Publicado en
- 2015
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Obraz Polsko-litevského státu a Ruska ve zpravodajství české šlechty (1450–1618)
- Idioma
- Checo
- Autores
- Kateřina Pražáková
- Editorial
- Nová tiskárna Pelhřimov
- Publicado en
- 2015
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8073945096
- ISBN13
- 9788073945091
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Europa, Polonia, Europa del Este, Rusia Imperial, Lituania, Unión Polaco-Lituana, Siglos XV al XVII
- Descripción
- Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století. Byly určeny členům panovnického dvora a jiným vlivným osobám, avšak prostřednictvím korespondence i ústní fámy pronikaly jejich novinky také k dalším společenským vrstvám a úspěšně konkurovaly tištěnému zpravodajství. Autorka provedla podrobný výzkum tří jedinečných sbírek psaných novin, které vznikly v českém šlechtickém prostředí v průběhu 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Při práci s jednotlivými avízy si kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové zvláštní pozornost a jak je propagandisticky upravovali. Popsala, jakými proměnami procházelo vnímání a posuzování obyvatel těchto zemí od konce 15. do počátku 17. století, a postihla zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí.