Más información sobre el libro
Kniha Revolta stylem se zabývá hudebními subkulturami mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, vztahu k mainstreamové kultuře, vnitřní diferenciaci subkultur a alternativnímu životnímu stylu. Pro empirický výzkum si autorky a autor vybrali čtyři nejznámější hudební subkultury punk, skinheads, techno a hip hop. Jako hlavní zdroj dat jim sloužily hloubkové i neformální rozhovory s příslušníky subkultur, zúčastněné pozorování a analýza médií vytvářených subkulturami. Výzkum je založen na pohledu zevnitř, který nahlíží problematiku ve světle vnitřních významů a interpretací členů subkulturních uskupení. Studie představují vývoj subkultur v českém prostředí a zahraniční vlivy, popisují jejich styl z hlediska oblečení, hudby, tance, aktivit apod., prezentují postoje subkulturní mládeže k politice, konzumaci drog, náboženství, ideologiím a také vnímání struktury vlastní skupiny. Závěrečné srovnání hledá mimo jiné odpověď na otázku, nakolik jsou české hudební subkultury mládeže tradiční či postsubkulturní a jakými specifiky se v postsocialistické společnosti vyznačují.
Compra de libros
Revolta stylem, Marta Kolářová
- Idioma
- Publicado en
- 2012
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Revolta stylem
- Idioma
- Checo
- Autores
- Marta Kolářová
- Editorial
- Sociologické nakladatelství (SLON)
- Publicado en
- 2012
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 264
- ISBN10
- 8074190609
- ISBN13
- 9788074190605
- Serie
- Categorías
- Etiquetas
- Arte, Temática musical
- Calificación
- 4,4 de 5
- Descripción
- Kniha Revolta stylem se zabývá hudebními subkulturami mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, vztahu k mainstreamové kultuře, vnitřní diferenciaci subkultur a alternativnímu životnímu stylu. Pro empirický výzkum si autorky a autor vybrali čtyři nejznámější hudební subkultury punk, skinheads, techno a hip hop. Jako hlavní zdroj dat jim sloužily hloubkové i neformální rozhovory s příslušníky subkultur, zúčastněné pozorování a analýza médií vytvářených subkulturami. Výzkum je založen na pohledu zevnitř, který nahlíží problematiku ve světle vnitřních významů a interpretací členů subkulturních uskupení. Studie představují vývoj subkultur v českém prostředí a zahraniční vlivy, popisují jejich styl z hlediska oblečení, hudby, tance, aktivit apod., prezentují postoje subkulturní mládeže k politice, konzumaci drog, náboženství, ideologiím a také vnímání struktury vlastní skupiny. Závěrečné srovnání hledá mimo jiné odpověď na otázku, nakolik jsou české hudební subkultury mládeže tradiční či postsubkulturní a jakými specifiky se v postsocialistické společnosti vyznačují.