Parámetros
- 166 páginas
- 6 horas de lectura
Más información sobre el libro
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Compra de libros
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Idioma
- Publicado en
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Idioma
- Checo
- Autores
- Pavel Šlézar
- Editorial
- Národní památkový ústav
- Publicado en
- 2023
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Periodismo narrativo, Siglo XIII, Olomouc, Premyslidas, Premysl Otakar I., 1155/1167-1230
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.