Jabloňka

"Já 32 roků seděla. Já seděla za dvou režimů. Byly jsme tam doslova zamčený v podzemí. Po 30ti letech mě požádali, abych zůstala a ja zůstala dál. Po 32 letech mě propustili a já se vracela domů s velkou kyticí růží. Bylo to v Lovosicích v bance na počítárně peněz a počítala jsem a počítala, jako počítač platidel. Žiju na vsi, chovám slepice a má to možná za následek, že píšu tyhle voloviny. Píšu je ráda a sleduju, aby to nebylo ještě horší. A to je prý, když přijde ten Němec - Alzheimer a ten mi nesmí na oči... Jenže on prý raději do hlavy." Růžena Špičková se narodila 7.4. 1934, měla jednoho bratra Františka. Velkou část života pracovala na počítárně peněz, jako malá navštěvovala Libochovickou základní školu a zpívala v lovosickém sboru. Celý život milovala své nejbližší, lidi, přírodu a zvířata. Zamilovala si České Středohoří, o kterém ráda a často vypráví a píše jak v básních, tak svých povídkách. V knize popisuje své okolí, své pocity, vztahy, občas lehce glosuje politické záležitosti, vtipně navozuje atmosféru své doby.