Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
Valoración del libro
Más información sobre el libro
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.
Compra de libros
Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658, Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Idioma
- Publicado en
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
- Idioma
- Checo
- Autores
- Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Editorial
- Jihočeská univerzita
- Publicado en
- 2020
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8073948060
- ISBN13
- 9788073948061
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Comercio, Negocios & Gestión, Ciencias políticas & Política, Temática jurídica, Derecho, Rusia, Austria, Estudio, Siglo XVII, Estudios, Diplomacia, Derecho Internacional, Diplomáticos
- Calificación
- 1 de 5
- Descripción
- Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.