Más información sobre el libro
Svazek je kritickou edicí veškeré vzájemné odborné korespondence českého filologa a literárního historika Antonína Škarky (1906-1972) a filozofa a komparatisty ukrajinsko-ruského původu Dmytra Čyževského (1894-1977), která se dochovala z let 1939-1972 a čítá přes 80 korespondenčních jednotek. Vedle standardního edičního aparátu kniha obsahuje úvodní studii, jež poukazuje na jedinečnost editované korespondence, svědčící mj. o tom, že oba bohemisté, žijící po většinu svého života v rozdílných částech politicky rozdělené Evropy, dokázali navzdory nemožnosti osobního setkávání právě v korespondenci navázat a dlouhodobě rozvíjet intenzivní a plodnou spolupráci, která nakonec ve druhé polovině 60. let 20. století vyústila až v konstituování unikátního vědecko-vydavatelského týmu napříč železnou oponou. Korespondence tak podává jedinečné informace o principech fungování odborné komunikace přes železnou oponu i o dobových problémech a limitech provozu humanitních věd na obou jejích stranách.
Compra de libros
Příhodnější spojení není možné: Vzájemná korespondence Antonína Škárky a Dmytra Čyževského (1939–1972), Marie Škarpová
- Idioma
- Publicado en
- 2025
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Příhodnější spojení není možné: Vzájemná korespondence Antonína Škárky a Dmytra Čyževského (1939–1972)
- Idioma
- Checo
- Autores
- Marie Škarpová
- Editorial
- Filosofia
- Publicado en
- 2025
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 414
- ISBN13
- 9788070077795
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Ciencias políticas & Política, Regalos para abuelo, Correspondencia
- Descripción
- Svazek je kritickou edicí veškeré vzájemné odborné korespondence českého filologa a literárního historika Antonína Škarky (1906-1972) a filozofa a komparatisty ukrajinsko-ruského původu Dmytra Čyževského (1894-1977), která se dochovala z let 1939-1972 a čítá přes 80 korespondenčních jednotek. Vedle standardního edičního aparátu kniha obsahuje úvodní studii, jež poukazuje na jedinečnost editované korespondence, svědčící mj. o tom, že oba bohemisté, žijící po většinu svého života v rozdílných částech politicky rozdělené Evropy, dokázali navzdory nemožnosti osobního setkávání právě v korespondenci navázat a dlouhodobě rozvíjet intenzivní a plodnou spolupráci, která nakonec ve druhé polovině 60. let 20. století vyústila až v konstituování unikátního vědecko-vydavatelského týmu napříč železnou oponou. Korespondence tak podává jedinečné informace o principech fungování odborné komunikace přes železnou oponu i o dobových problémech a limitech provozu humanitních věd na obou jejích stranách.