Bookbot

Kritika a autonomie českého umění (1859–1892)

Parámetros

  • 632 páginas
  • 23 horas de lectura

Más información sobre el libro

Chápání umělecké tvorby jako autonomní činnosti s vlastními pravidly a kritérii hodnocení úspěchu je dnes považováno za samozřejmost, avšak jeho nesamozřejmost se ukazuje při soudních procesech s autory kontroverzních děl. V minulosti nebyl pohled na autonomii umění jednotný a primát estetična při hodnocení se prosazoval v diskusích nad konkrétními díly. Těžiště těchto debat autoři knihy nacházejí v období počátků parlamentarismu, kdy se sebevědomí umělecké sféry projevovalo nejen v produkci, ale i v budování veřejných prostor (např. Národní divadlo, Rudolfinum). Mezioborový výzkum, inspirovaný sociologickými a literárněhistorickými studiemi, se zaměřuje na kritický ohlas literární, výtvarné a hudební produkce mezi lety 1859 a 1892, která vyvolávala otázky o závazcích tvůrců ke společnosti. Sleduje také proměny kritiky, která reflektovala rostoucí míru autonomie a ujasňovala si vztahy k publiku a tvůrcům. Kolektivní monografie představuje výsledky zkoumání dobových periodik a archivních pramenů, které zachycují soudobou kritickou praxi. Výklad je doplněn obrazovou přílohou, která prezentuje diskutovaná výtvarná díla a dobové formy propagace umělecké produkce.

Compra de libros

Kritika a autonomie českého umění (1859–1892), Martin Hrdina

Idioma
Publicado en
2024
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Kritika a autonomie českého umění (1859–1892)
Idioma
Checo
Editorial
Akropolis
Publicado en
2024
Formato
Tapa dura
Páginas
632
ISBN13
9788076580879
Serie
Descripción
Chápání umělecké tvorby jako autonomní činnosti s vlastními pravidly a kritérii hodnocení úspěchu je dnes považováno za samozřejmost, avšak jeho nesamozřejmost se ukazuje při soudních procesech s autory kontroverzních děl. V minulosti nebyl pohled na autonomii umění jednotný a primát estetična při hodnocení se prosazoval v diskusích nad konkrétními díly. Těžiště těchto debat autoři knihy nacházejí v období počátků parlamentarismu, kdy se sebevědomí umělecké sféry projevovalo nejen v produkci, ale i v budování veřejných prostor (např. Národní divadlo, Rudolfinum). Mezioborový výzkum, inspirovaný sociologickými a literárněhistorickými studiemi, se zaměřuje na kritický ohlas literární, výtvarné a hudební produkce mezi lety 1859 a 1892, která vyvolávala otázky o závazcích tvůrců ke společnosti. Sleduje také proměny kritiky, která reflektovala rostoucí míru autonomie a ujasňovala si vztahy k publiku a tvůrcům. Kolektivní monografie představuje výsledky zkoumání dobových periodik a archivních pramenů, které zachycují soudobou kritickou praxi. Výklad je doplněn obrazovou přílohou, která prezentuje diskutovaná výtvarná díla a dobové formy propagace umělecké produkce.