Más información sobre el libro
Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.
Compra de libros
Ztvárněte skutečnost, Konrad Kurt
- Idioma
- Publicado en
- 1963
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Ztvárněte skutečnost
- Idioma
- Checo
- Autores
- Konrad Kurt
- Editorial
- Československý spisovatel
- Publicado en
- 1963
- Formato
- Tapa dura
- Serie
- Descripción
- Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.