Bookbot

Sága o jómských vikinzích

Parámetros

  • 250 páginas
  • 9 horas de lectura

Más información sobre el libro

Ságu o jómských vikinzích badatelé poměrně jednohlasně považují za jednu z nejdříve zapsaných ság a její zápis datují do doby kolem roku 1200. Hlavním záměrem této knihy je vyplnit velkou mezeru na českém knižním trhu a konečně přinést překlad této staroseverské ságy o „největším městě Slovanů“ u ústí Odry, v němž skoro sto let žili i vikingové. Druhým je představit veškerý dostupný materiál spojený s tradicí tohoto Wolinu/Jómsborgu a nechat nahlédnout do procesu vzniku severských ság, a to jak ve smyslu vývoje ság jako žánru, tak ve smyslu vzniku konkrétní ságy. Pomocí různých dochovaných pramenů proto autorka v úvodu a závěrečné studii poukazuje na motivace vývoje vyprávění a hledá záblesky toho, jak kontext postupně proměňoval příběh o událostech 10. století – o norsko dánské rivalitě, nájezdech otonské říše na Dánsko, o střetech zájmů Dánska, Polska a Saska v ústí Odry či o procesu centralizace Norska a Dánska. Rozehrává fascinující materiál, který jedna z prvních zapsaných ság nabízí, a představuje na něm různé přístupy, jež současné bádání k analýze staroseverské literatury využívá.

Compra de libros

Sága o jómských vikinzích, Marie Novotná

Idioma
Publicado en
2025
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Sága o jómských vikinzích
Idioma
Checo
Publicado en
2025
Formato
Tapa dura
Páginas
250
ISBN13
9788076711730
Serie
Etiquetas
Descripción
Ságu o jómských vikinzích badatelé poměrně jednohlasně považují za jednu z nejdříve zapsaných ság a její zápis datují do doby kolem roku 1200. Hlavním záměrem této knihy je vyplnit velkou mezeru na českém knižním trhu a konečně přinést překlad této staroseverské ságy o „největším městě Slovanů“ u ústí Odry, v němž skoro sto let žili i vikingové. Druhým je představit veškerý dostupný materiál spojený s tradicí tohoto Wolinu/Jómsborgu a nechat nahlédnout do procesu vzniku severských ság, a to jak ve smyslu vývoje ság jako žánru, tak ve smyslu vzniku konkrétní ságy. Pomocí různých dochovaných pramenů proto autorka v úvodu a závěrečné studii poukazuje na motivace vývoje vyprávění a hledá záblesky toho, jak kontext postupně proměňoval příběh o událostech 10. století – o norsko dánské rivalitě, nájezdech otonské říše na Dánsko, o střetech zájmů Dánska, Polska a Saska v ústí Odry či o procesu centralizace Norska a Dánska. Rozehrává fascinující materiál, který jedna z prvních zapsaných ság nabízí, a představuje na něm různé přístupy, jež současné bádání k analýze staroseverské literatury využívá.