Bookbot

Ubavit se k smrti

Parámetros

  • 256 páginas
  • 9 horas de lectura

Más información sobre el libro

Postman ve své slavné knize tvrdí, že každá civilizace má své dominantní médium, které určuje, na co daná civilizace soustředí pozornost, což autor označuje výrazem „médium je metafora“. Autorova kniha vyšla v USA v osmdesátých letech minulého století, kdy dominovala televize, jeho kniha tedy pojednává především o vlivu tohoto média. V televizi (ale platí to dodnes) je kladen výraz na vizuální stránku, zábavnost, senzačnost, emoce. Zprávy nemají v první řadě informovat, nýbrž být zajímavé. Divák nad nimi nestíhá přemýšlet, protože televize chrlí jednu zprávu za druhou. To ovlivňuje i způsob, jakým se prezentují politici nebo představitelé církví a jakým se učí na školách. Lidé nevolí politiky podle jejich politické vize, ale spíše podle vzhledu a zábavnosti. Žijeme ve „světě kukátka“, kde je informací mnoho, ale nedávají smysl. Být inteligentní znamená spíše vědět o ledasčem, a nikoli to skutečně znát. Z vážných věcí se stává show a z občanů pasivní konzumenti, kteří se smějí, aniž by vlastně věděli čemu. Autor vybízí, abychom kvůli vizuálním médiím neslevovali z intelektuálních potřeb a vážnosti, jež jsou podle něj typické pro kulturu tištěných médií.

Compra de libros

Ubavit se k smrti, Irena Reifová, Neil Postman

Idioma
Publicado en
2026
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Ubavit se k smrti
Idioma
Checo
Editorial
PORT R
Publicado en
2026
Formato
Tapa blanda
Páginas
256
ISBN10
8026224086
ISBN13
9788026224082
Serie
Descripción
Postman ve své slavné knize tvrdí, že každá civilizace má své dominantní médium, které určuje, na co daná civilizace soustředí pozornost, což autor označuje výrazem „médium je metafora“. Autorova kniha vyšla v USA v osmdesátých letech minulého století, kdy dominovala televize, jeho kniha tedy pojednává především o vlivu tohoto média. V televizi (ale platí to dodnes) je kladen výraz na vizuální stránku, zábavnost, senzačnost, emoce. Zprávy nemají v první řadě informovat, nýbrž být zajímavé. Divák nad nimi nestíhá přemýšlet, protože televize chrlí jednu zprávu za druhou. To ovlivňuje i způsob, jakým se prezentují politici nebo představitelé církví a jakým se učí na školách. Lidé nevolí politiky podle jejich politické vize, ale spíše podle vzhledu a zábavnosti. Žijeme ve „světě kukátka“, kde je informací mnoho, ale nedávají smysl. Být inteligentní znamená spíše vědět o ledasčem, a nikoli to skutečně znát. Z vážných věcí se stává show a z občanů pasivní konzumenti, kteří se smějí, aniž by vlastně věděli čemu. Autor vybízí, abychom kvůli vizuálním médiím neslevovali z intelektuálních potřeb a vážnosti, jež jsou podle něj typické pro kulturu tištěných médií.