Más información sobre el libro
Kniha sleduje na příkladu malé elitní i elitářské skupiny dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečera revoluce 1848 až do počátku první světové války. Hlavním zkoumaným fenoménem jsou proměny kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které jsou zde nazírány jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání v rámci sociálních hnutí. Práce popisuje typografické tradice a symboly formované od doby vynálezu knihtisku a také podoby sociálních konfliktů a kolektivního vyjednávání o pracovních podmínkách v období vrcholného industriálního kapitalismu a masového dělnického hnutí na přelomu 19. a 20. století. Solidární sítě typografických dělníků zde nejsou zkoumány pouze ve vztahu k ostatnímu dělnictvu, ale i ve vztahu k nedělnickému prostředí, v tomto případě především k intelektuálně měšťanskému milieu, které pro typografy hrálo důležitou roli.
Compra de libros
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: Typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840–1914, Jakub Raška
- Idioma
- Publicado en
- 2026
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: Typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840–1914
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jakub Raška
- Editorial
- Academia
- Publicado en
- 2026
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 464
- ISBN13
- 9788020036995
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico
- Descripción
- Kniha sleduje na příkladu malé elitní i elitářské skupiny dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečera revoluce 1848 až do počátku první světové války. Hlavním zkoumaným fenoménem jsou proměny kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které jsou zde nazírány jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání v rámci sociálních hnutí. Práce popisuje typografické tradice a symboly formované od doby vynálezu knihtisku a také podoby sociálních konfliktů a kolektivního vyjednávání o pracovních podmínkách v období vrcholného industriálního kapitalismu a masového dělnického hnutí na přelomu 19. a 20. století. Solidární sítě typografických dělníků zde nejsou zkoumány pouze ve vztahu k ostatnímu dělnictvu, ale i ve vztahu k nedělnickému prostředí, v tomto případě především k intelektuálně měšťanskému milieu, které pro typografy hrálo důležitou roli.